Promlčecí doba půjčky u providentu

Dotace na společensky účelné pracovní místo

Dobrý den, hledám informace k žádosti o zmírnění tvrdosti zákona. V roce 1992 jsem dostala dotaci na zřízení společensky účelného pracovního místa na sekretářku se ZTP. Tato však se mnou rozvázala pracovní poměr dohodou před ukončením dvouleté smlouvy s ÚP a já jsem požádala o přidělení nového pracovníka. ÚP však takového pracovníka neměl a ihned mi dal podepsat smlouvu o uznání závazku, aniž by mi pracovníka nabídnul. Postupně jsem utlumila svoje aktivity a nakonec jsem po narození dcery v roce 1998 podnikání přerušila. ÚP mne žaloval, v žalobě se objevila spousta nepravdivých tvrzení, ale soud dal za pravdu ÚP a já jsem musela vrátit poměrnou část dotace, rozhodnutí z roku 1997. ÚP mi sdělil, že pokud zaplatím celou částku, budou mi prominuty úroky. Dotace za mne byla zaplacena až v roce 2002, avšak údajně došlo po roce 2000 ke změně zákona a pokud jsem měla nějaký majetek, musí být dluh uspokojen z tohoto majetku. Vzhledem k tomu, že mi byl v jiné kauze majetek sepsán, měl hodnotu cca 7 tis. Kč, a já jsem ÚP dlužila na úrocích cca 20 tis. Kč ze základu dluhu necelých 12 tis. Kč, ÚP na mě dluh nadále vymáhal a já jsem úroky postupně splácela. Několikrát jsem požádala o prominutí dluhu ÚP (jsem samoživitelka s dcerou, v současné době má 15 let, byla jsem dlouhodobě nezaměstnaná a z důvodu vysoké kvalifikace mne nikdo nechtěl zaměstnat ani jako uklízečku a pobírala jsem pouze sociální dávky). Věděla jsem, že závazky z dotací na společensky účelná pracovní místa řeší finanční úřady, které úroky promíjejí, a nedokázala jsem pochopit, z jakého důvodu po mě ÚP vymáhá pohledávku (úroky cca 20 tis. Kč), kterou finanční úřady v celé výši odpouštějí a úroky mohou dosáhnout maximálně 100% z dlužné částky. Proto jsem se bránila a hledala cestu, jak by mi mohly být úroky odpuštěny. Exekuční soud mi vydražil v roce 2009 v nucené dražbě 1/8 domu (vydražil ji jako statutární orgán firmy soudní znalec, který dělal na nemovitost odhad za 433 tis. Kč a nyní po mojí matce požaduje cenu 1,15 mil. Kč), zbývající část vlastní moje matka a můj bratr. Až bohužel po dražbě jsem zjistila, že existují na vymáhání dotací na společensky účelná místa 2 různé zákony. Jedním se řídí úřady práce (jedná se o dotace, poskytnuté před rokem 2000) a druhý zákon platí pro finanční úřady. Proto mi ÚP neprominul zbývající úroky a když jsem požádala o odstranění tvrdosti zákona MPSV, dostalo se mi odpovědi, podepsané pane ministrem Nečasem, že MPSV nezná pojem „odstranění tvrdosti zákona“. Nyní jsem po upozornění prohledala internet a zjistila jsem, že MPSV používá institut odstranění tvrdost zákona zejména v oblasti důchodové a sociální politiky a zdravotního pojištění, ale i daní. Mám zato, že vyjádření, podepsané ministrem Nečasem, bylo nepravdivé, byla jsem jím uvedena v omyl a proto jsem se dále touto možností nezabývala. Nepodařilo se mi nalézt odkaz na finanční úřady a zákon, který běžně uplatňují, jak mi sdělila vedoucí k tomu příslušného FÚ. Z vyjádření soudce mi vyplynulo, že mi oprávněný mohl zbytek dluhu prominout, pokud by jej to nijak vážně nepoškodilo. Toto však neučinil a když jsem oprávněného žádala o přerušení splácení z důvodu, že musím doplatit jinou exekuci, kdy mi hrozí vystěhování z družstevního bytu, který jsem nepřevedla do OV, sdělil mi, že je vidět, že nechci zaplatit a pozastavení splácení mi zamítnul. Hledám všechny informace k tomu, abych mohla ev. žalovat ÚP nebo nějakým způsobem otevřít znovu řízení (toto mi již bylo zamítnuto pro dlouhou dobu od nabytí rozhodnutí právní moci). Jedním z důvodů by také mohlo být podle stávajícího OZ § 39 – neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, přičemž neplatnost právního úkonu je absolutní neplatnost. Podle § 37 OZ právní úkon musí být učiněn vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Byla jsem ve stresu, neboť bez sekretářky moje firma nemohla fungovat, čehož využili pracovníci ÚP a hbitě mi dali podepsat uznání závazku, aniž by vyčkali dvouměsíční lhůty, v níž mi měli nového pracovníka přidělit. Bylo mi vnuceno přesvědčení, že nesu zodpovědnost za to, že ode mne pracovnice odchází a že dotace byla určena pouze na ni. Proto jsem uzavřela s jejím novým zaměstnavatelem smlouvu o převodu alikvotní části dotace na něj a zároveň na základě vyjádření pracovníků ÚP, že moje sekretářka snad byla nějaký zázrak a oni mi nemohou nabídnout náhradu, jsem požádala o přidělení pracovníka mimo ZTP. Nikdy mi však ÚP nikoho nenabídnul, chtěl jen získat zpět dotaci, o umístění pracovníka neměl zájem, ač já jsem se naivně domnívala, že by to měl být prvořadý úkol této instituce. Možná by se dal ještě použít § 181 Poškozování cizích práv odst. 1a), b) Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl, nebo využije něčího omylu … Podle nového OZ se snad jedná o použití lsti. Pro informaci, stejně proti mně postupovali tito pracovníci, když mne uvedli v omyl sdělením, že mám zaměstnat absolventa a že na něj dostanu dotaci. Poté, co jsem s ním uzavřela smlouvu na dobu neurčitou, sdělili mi pracovníci ÚP, že dotace je nepřenosná na jiného zaměstnavatele a já jsem musela živit pracovníka, který pro mne nebyl žádným přínosem.

odpověď

Dobrý den,

doporučil bych Vám, zkusit podat stížnost na Ministerstvo spravedlnosti pro nesprávný úřední postup ze strany úřadu práce, kterým Vám byla v rámci občanského soudního řízení způsobena škoda.

Také můžete zkusit probrat celou věc s advokátem zaměřující se na občanské právo, problematiku dotací a správního řízení, zdali daný postup ÚP je žalovatelný na základě Vámi uváděných paragrafů.

10. 1. 2014 odpověděl/a: Mgr. Ondřej Prchlík,


HTML:

BBCode:
Promlčecí doba půjčky u providentu