Půjčka bez souhlasu manžela

Manželem či manželkou je občan/ka, který nebo která uzavřel/a manželství dle platné legislativy v daném státě. V ČR zákon o rodině uznává platnost občanského i církevního sňatku.

Společné jmění manželů

Uzavřením manželství vzniká společné jmění manželů, jehož rozsah upravuje Občanský zákoník. Z něj vyplývá, že společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství.

Při soužití druh a družky společné jmění manželů nevzniká. Totéž platí o registrovaných partnerech!

Výjimky tvoří:

a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

 

Kromě majetku jsou součástí společného jmění manželů také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství (např. půjčka na auto),

Výjimky tvoří závazky (dluhy), které:

a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo

b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Ne všechen majetek a závazky patří do společného jmění manželů.

 

Odpovědnost za závazky

Stejně jako rozsah společného jmění manželů, upravuje Občanský zákoník také odpovědnost manželů za závazky, které vznikly za trvání manželství. Dle § 694 Občanského zákoníku „v běžných záležitostech rodiny právní jednání jednoho manžela zavazuje a opravňuje oba manžele společně a nerozdílně; to neplatí, sdělil-li manžel, který právně nejednal, předem třetí osobě, že s právním jednáním nesouhlasí. Také soud může na návrh manžela pro něho vyloučit následky budoucího právního jednání druhého manžela vůči třetím osobám. Taková opatření se netýkají právních jednání, jimiž manžel obstarává běžně nezbytné životní potřeby rodiny a jejích členů, zejména dětí, které nenabyly plné svéprávnosti.“

Oba manželé mají povinnost plnit své závazky společně a nerozdílně!

Vzhledem k růstu zadlužování obyvatel v posledních letech si vyžádala otázka odpovědnosti za závazky manželů a její právní úprava stanoviska Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. V návaznosti na to dochází i k průběžným změnám v legislativě – zejména v Občanském soudním řádu.

Dále je v § 714 odst. 2 občanského zákoníku stanoveno: „Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.“

A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na § 732 občanského zákoníku, který upravuje tzv. „vyjádření nesouhlasu“. Fakticky to znamená, že v situaci kdy nesouhlasíte s existencí závazku (např. proto že jste o něm nevěděl/a, nedala k němu souhlas), který vznikl Vašemu manželovi/manželce, je nutné tento nesouhlas písemně vyjádřit vůči věřiteli a i případnému exekutorovi. Zároveň ve vyjádření nesouhlasu je potřeba požádat o to, aby v případné exekuci byl postižen pouze vypořádací podíl – jinými slovy, aby v případě exekuce pro dluhy, u kterých je podepsán pouze Váš manžel/ka, byla postižena „pouze“ polovina majetku ve společném jmění manželů nikoliv celé společné jmění manželů. V neposlední řadě můžete do vyjádřeného nesouhlasu zanést také skutečnost, že se nejedná o dluhy patřící do společného jmění manželů, jelikož „je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.“

Od 1.7. 2015 nemůže exekutor postihnout mzdu (příjem) manžela povinného.

Oproti tomu je však připuštěno přikázání pohledávky z účtu manžela/lky povinného, ke kterému má dispoziční právo i povinný.

Navíc podle současného znění zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), k vydobytí dluhu, patřícího do společného jmění manželů a nebo pro dluh, který je výlučně povinného, lze vydat exekuční příkaz postihující majetek ve společném jmění manželů a nově (od 1. 7. 2015) lze vést také exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, přičemž lze exekučně postihnout polovinu finančních prostředků, které se na účtu nalézají (druhá část peněz má být manželovi povinného vyplacena). Dle § 262b odst. 2 OSŘ platí, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů. Jinak řečeno, proto, aby byla uvolněna i druhá polovina finančních prostředků, musí manžel povinného prokázat, že finanční prostředky na bankovním účtu jsou jeho výlučným vlastnictví např. že je nabyl/a darem, dědictvím atd.

Příklad

Manžel paní Věry podepsal úvěr u jedné z nebankovních institucí. Při jeho exekučním vymáhání, může být postižen mzda manžela paní Věry, nikoliv její. Věřitel potažmo exekutor  však může vymáhat  pohledávku prodejem majetku patřícího do společného jmění manželů.

 

Ochrana manželů před exekucemi

Občanský zákoník připouští možnost úpravy rozsahu společného jmění manželů. Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění. Úpravy se mohou týkat  i majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti.

Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

Změnit rozsah společného jmění, tj. rozšířit ho (např. o věci získané jedním z manželů v dědictví), nebo naopak zúžit až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti je možné nejenom na začátku manželství, ale i v jeho průběhu. Zúžení společného jmění manželů nelze aplikovat na závazky zpětně. Po zúžení společného jmění manželů je potřeba majetek a závazky, které podléhají zúžení mezi manželi, vypořádat (více viz Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání).

Příklad

Pan Zdeněk získal v dědictví po rodičích nemovitost, o kterou později u notáře rozšířil společné jmění manželů. Nyní již není vlastníkem nemovitosti pouze on, ale i jeho manželka. 

Příklad

Paní Janě její rodiče darovali nemovitost – chatu. I když chatu užívá stejnou měrou paní Jana a její manžel, nejedná se o součást společného jmění manželů. V případě rozvodu by nebyla chata předmětem vypořádání společného jmění manželů. Manžel paní Jany by pouze mohl požadovat započtení investic, díky kterým byla chata vylepšena, a které  byly hrazeny ze společných peněz tj. společného jmění manželů. 

Zúžení společného jmění manželů

Podstatou zúžení společného jmění manželů a jeho následného vypořádání je úprava vlastnických práv k věcem a závazkům do budoucna. Ohledně závazků to znamená, že manželé, jejichž společné jmění manželů je zúženo až na obvyklé vybavení domácnosti, odpovídají za závazky, které jim vzniknou výlučně sami a pouze svým majetkem a příjmy.

Zúžení společného jmění manželů lze provést dvěma způsoby.

  1. Formou notářského zápisu – je vyžadován souhlas obou manželů. Manželé jsou povinni seznámit své věřitele s existencí smlouvy o zúžení společného jmění. V případě, že tak neučiní, smlouva zůstává sice platná, věřitel však může při vymáhání své pohledávky postupovat jako by neexistovala. Oba manželé společně odpovídají za závazky. Podmínka seznámení může být splněna i zveřejněním ve veřejném seznamu (viz níže)

  2. Rozhodnutím soudu – nutným předpokladem je podání návrhu k místně příslušnému soudu (soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště). K návrhu podaného jedním z manželů se může druhý připojit. Soud může zúžit společné jmění manželů ve dvou situacích:

    1.  jeden z manželů podniká
    2. soud shledá vážné důvody, ze kterých lze vyvozovat potřebu ochrany druhého z manželů, např. jeden z manželů není prokazatelně schopen řádně hospodařit s finančníi prostředky a zvyšuje tak riziko zadlužení manželů, nebo to vyžaduje ochrana nezletilého dítěte. Dalšími důvody mohou být alkoholismus, drogová závislost, gamblerství apod. V tomto případě nemusejí být věřitelé informování o rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění manželů. I zde je potřeba po zúžení společného jmění majetek a závazky, které podléhají zúžení mezi manželi, vypořádat.

O zúžení společného jmění manželů soudem nemusejí být věřitelé dlužníkem informováni, u zúžení formou notářského zápisu ano – lze tak však učinit i zveřejněním v tzv. veřejném seznamu!

O zveřejnění se musí notář požádat. Informaci o Vašem případném zápisu do veřejného seznamu si  můžete (za poplatek) ověřit zde: https://rejstrik.nkcr.cz/.

Další informace naleznete zde: http://www.nkcr.cz/index.php?page=majeteksmlouvy

Zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání

Společné jmění manželů obvykle zaniká společně se zánikem manželství, např. nabytím právní moci rozsudku o rozvodu či smrtí jednoho z manželů. Dalšími důvody jsou vyhlášení konkurzu (při insolvenčním řízení) či odsouzení jednoho z manželů k trestu propadnutí majetku.

Pokud jeden z manželů zemře, předchází řízení o vypořádání společného jmění manželů dědickému řízení. V rámci tohoto řízení žijící manžel získá obvykle polovinu majetků i závazků, druhá se stane předmětem dědického řízení.

Zánik společného jmění manželů rozvodem

V případě zániku společného jmění manželů rozvodem rovněž přichází na řadu otázka jeho vypořádání. Vypořádání podléhá i obvyklé vybavení domácnosti, pokud na něj bylo společného jmění manželů zúženo.

Pokud se manželé rozhodnou pro tzv. rozvod dohodou, musí soudu předložit společně s návrhem na rozvod manželství i smlouvu o vypořádání společného jmění manželů, bydlení a výživném. V případě tzv. rozvodu sporného či ztíženého není v samotném rozvodovém řízení řešena otázka vypořádání společného jmění manželů. Neznamená to však, že společné jmění manželů musí nutně zůstat nevypořádáno. Naopak od data nabytí právní moci rozsudku o rozvodu začíná běžet tříletá lhůta pro jeho vypořádání. Občanský zákoník zná tyto způsoby vypořádání:

  1. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů – ta musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena (to znamená, že je nesmí poškodit – k tomu by došlo např. v situaci, kdy by si jeden z manželů ponechal pouze majetek a druhý pouze závazky, ačkoliv by věděl, že není schopen je splatit).

  2. Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

  3. Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.


HTML:

BBCode:
Půjčka bez souhlasu manžela